Už snad v kuse 14 dní, nebo tři týdny. Nepočítám to... A stále kašle. S má stále ošklivou rýmu. T se stále překvapivě drží. Já a M už jsme celkem v pořádku, tak to tu zase začíná fungovat.
Jsme pořád doma a díky tomu jsem se ztratila v čase. Vůbec mi nedochází, že už je půlka února pryč. Za chvíli bude jaro. Těším se a netěším zároveň - to protože už je zase o fous blíže září.
S má zítra narozeniny - třetí. Neuvěřitelné...
PS: ten hotový šátek pro A jsem vypárala a musím ho přeplést na větších jehlicích. Těžký úděl perfekcionosty.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za váš vzkaz :-)