VELKÉ změny

Listopad by měl být poslední měsíc, kdy pracuju na plný úvazek. Pokud všechno klapne (rozuměj - šéfka za mě najde náhradu), tak od prosince jsem na polovičním a ještě cca 95% home office. Jupí jej!

Těším se hrozně, za ten rok jsem úplně vyždímaná a unavená jak nikdy. Všem se uleví, ukazuje se, že dětem taky dost chybím a M bude taky rád. Čeká mě taky změna náplně práce, ale to mi neva - jsem ráda, že jsme se se šéfkou domluvily a nemusím hledat jinou práci úplně jinou. Už aby to bylo!

Podzim

... přesně takový, jaký nemám ráda. Mlha, vlhko, brzy a dlouho tma. Utěšuju se myšlenkou na Vánoce. V rámci nácviku jsem dnes dětem slíbila stromečkové sušenky.

Máme za sebou první nemoci, nějakým zázrakem jsme to zvládli bez OČR. Pomohlo dobré načasování M služby a mojí školy. Pravda, jedno dopo byla A s M v práci.

Děti se ve škole drží, ale u T budeme muset zabrat s domácí přípravou. Nevím kdy...
Já jsem dopsala první seminárku, ještě mě čeká minimálně jedna, spíše více. V prosinci chci jít na první předtermíny. Když to klapne, budu mít na zkouškové v lednu jen tři zkoušky.

A nové šaty

A nové šaty - s kapsami :-) Nevyprané, nevyžehlené, sem tam z nich ještě trčí stehovka. Ale mám z nich velikou radost!
Knoflíky jsou možná ještě starší než já - poděděné po prababičce z Lomnice.
Na delší dobu asi poslední "velké" šití, není čas...

Střih/Pattern: Book Report Dress, Oliver+S, velikost 7 let, ale délka rukávu na 8 let

Látka/Fabric: MMF - Norwegian Woods - Fantasy forest, RFK Kona cotton, odstín Carribean (zbytek z mojí sukně, pasuje perfektně)

Školně vesele

Chystáme večer věci, kontroluju A pouzdro - ptám se:
Kde máš gumu?
Nevím.
Jak to, že nevíš, máš na ní napsané A***a.

Ozve se T:
Tak ta je asi u mě, mě bylo divné, že mám dvě gumy a na jedné je napsané A***a.

Grrrr....

První školní

Zvládli to všichni dobře, i když na A bylo vidět, že jí ty mraky lidí nedělají moc dobře. Naštěstí ji pak drapla za ruku Ella ze školky a bylo to v pohodě.
Mají tu nejhodnější paní učitelku, tak snad jim ty plánované tři roky vydrží.
Hned druhý den menší zásek s obědem, ale jinak v pohodě. A je úplně jiný prvňák než byl T - teší se, vlastně je dost nadšená, nevadí jí velká škola, všechno v pohodě zvládá sama nebo s bráchou.

S ve školce taky dobrý, i když poprvé trochu nejistě koukal kolem sebe. Očekávám, že v pondělí už to tak hladce nepůjde, bude tam i po spa. No co už, jinak to nejde.

Ještě musíme zaplatit kroužky, družinu, obědy a školné ve školce a začátek školního roku je v cajku.

Mě to poprvé čeká 16. září :-)

Ještě prázdninově

Šumavu jsme si dost užili. Děti trochu zvlčily (večerka po desáté večer), já trochu přibrala (miluju hotelové snídaně), ale rozhodně to byl vydařený konec prázdnin.

Hned bych příští rok jela zase.

 Původně jsme chtěli až prameni, ale to už bysme nestihli večeři. Tak třeba příště.

 Kvilda. Moc hezky tam bylo, ale bydlet bych tam teda nechtěla. Překvapilo mě, jak to byla turistiky profláklá oblast a pochodovaly tam mraky lidí.

 T v bazénu. Tady to vypadá na velký bazén, ale je to ten čachták :-) Velký tam byl taky, ale do něj jsem teda nevlezla - teplota nebyla nic moc, přece jen byla přes noc zima. Vířivka měla o dost lepší teplotu :-)

 Děti jsou zjevně otužilejší než já :-)

 Kostel sv. Mikuláše v Boleticích.

  Zlatá koruna.

 Lanovka na Kleť - T jel sám, S se mnou, A s mamkou.

S pod Kletí.

Na hrad!

Borůvky kam se podíváš a sem tam skála. Dobrý to dneska bylo! ... i když se M původně moc nechtělo :-)

Ideální léto

... v mých představách teda vypadá jinak - počasí zatím nic moc. Ale něco málo koupání jsme stihli - na Becírku v Orlové, aneb zábava na surfu 100x jinak.

Nejhezčí duha

Někdy jste prostě ve správný čas na správném místě. Nejdokonalejší duha, co jsem kdy viděla.

Šicí víkendy

Významnou část všech víkendu trávím šitím. Jednak mě to baví a druhak potřebuju zmenšit tu látkovou syslírnu, co mi tady nějakým záhadným způsobem vznikla. Plus odmítám platit přemrštěné sumy za tepláky a oblečení na lítačku kolem baráku.
Děti mají kupodivu radost, když jim něco ušiju. Jsem zvědává, jak dlouho jim to ještě vydrží. A je klika, že jich není víc - manufakturní výroba čehokoli ve třech kusech je tak maximum, co zvládnu.

A nové šaty. Mám z nich obr radost, do té látky jsem se zamilovala na první pohled. Růžový lem kolem krku je náhoda - modrou verzi zrovna neměli a ještě že tak. Vypadá to s růžovou o dost lépe. 

Vzadu jsou šaty původně na knoflík, ale A se do něj pořád zamotávaly vlasy, takže je má na zavazování. Osvědčilo se o dost víc. 

Střih: Rolle Skate Dress, Oliver+S, velikost 7 let - snad jí vydrží i příští rok

Látka: Michael Miller Wee Wander by Sarah Jane - Summer Night Lights, Nature walk

Sukně pro mě - potřebovala jsem nějakou letní jednobarevnou a v obchodě jsem požadovaný odstín prostě nesehnala. 

Střih: Everyday skirt, Liesl + Co vel. S

Látka: RFK Kona cotton, odstín Carribean, spotřeba 1,5m

A taštičky na klíče, nůž, ještěrky a vůbec všechno podle Bellet. Materiál co dům dal. Ta dinosaurová od S je ze zbytků deky pro T. 

Obrazem

Konec školního roku utekl strašně, strašně moc rychle. Stihli jsme:

•  talentovky na výtvarku do ZUŠky - výsledky ještě nejsou, budu už to muset zaurgovat
• pasování na školáky ve školce
• dvě oslavy narozenin  - jednu s dortem, jednu se žralokem
• poslední den ve škole

• poslední den ve školce - hlavně pro A

Filozof

"... a kdyby nic neexistovalo, tak by nic nebylo. Ani konec světa."

S včera v autě cestou z Brna.

Na šutry!

Se těšil nejvíc S. Ani jsme nestihli projít všechno. Příště asi leda bez dětí. Nějaký dětský koutek by se hodil :-) 

O jednoho víc

... nás je už skoro 14 dní. Děti se zatím starají vzorně - ne že by Otesánek (T návrh) potřeboval moc péče. Povolila jsem jen jednu v bláhové naději, že se aspoň nerozmnoží. A houby - některé druhy to zvládnou i samy, tak to budeme muset hlídat. O domácí kolonii strašilek moc nestojím.

Utopenej

Někdy jsou věci načasované tak akorát… třeba, když si utopíte v kafi mobil 30min. předtím, než vám kurýr doveze nový. Smůla je, že nový mobil funguje na nanosimku, kterou budu mít až v pátek.
Jedna z výhod nového telefonu je, že  je podstatně větší než starý - do hrnku na kafe už se nevejde. 

Zlomy

Hned dva za sebou v poslední době:

1. všechny plínky jsme definitivně přesunuli do krabice na hadry - hiphip hurá! Po našich zkušenostech jsem ani nedoufala, že by se to podařilo takhle brzy. Ale dobrý, 1x ho budíme my a pak se většinou ještě 1-2x vzbudí sám. 
2. Všichni tři spí pokojíčku :-) Ložnice je zatím stále volná - aby S náhodou nenapadlo nastěhovat se zpátky, když tam spí máma s tátou, že jo. Dáme mu ještě tak 14 dní, pak rozmontujeme postel a hotovo. 

Poučení z krizového vývoje

Nevyplácí se jet za normálního provozu až na doraz - když přijde krize, není už kde brát. Nic moc objevného, ale jako obvykle jsem na to musela přijít tou horší cestou.

Pořád se nemůžeme vyhrabat z nemocí. Ale opravdu zle bylo, když jsem na tři dny vypadla z provozu i já. Tak hrozně mi v životě nebylo. Už je to lepší, ale stejně jsem ráda za neschopenku. Ovšem příští týden se z restů v práci asi zvencnu... I doma to vypadá jak po výbuchu, o nějaké Velikonoční výzdobě a náladě nemůže být ani řeč. Mrzí mě to, ale momentálně více prostě udělat nejde.

Nejoblíbenější

Víčka z pet flašek a ta nejjednodušší dřevěná stavebnice na světě. No, ještě lego a magformers čas od času vezmou na milost.

Bruslaři poprvé

Letí...

... to hrozně. Ani nevím, jak utekl leden. Mám pocit, že si náš denní provoz školka/škola/práce začíná trochu sedat. Aspoň děti už si zvykly. Občas stíhám i dřívější vlak do práce - což znamená odcházet se třema z domu v 6.30. Až bude více světla, chtěla bych tak jezdit každý den.

Na konci ledna T přinesl vysvědčení - dělá nám samou radost. Knížku, co dostal za odměnu, přečetl za tři dny. To mám ještě větší radost...

A o víkendu jsme byli bruslit - hned 2x a snad ne naposledy (člověk by nevěřil, co všechno jsou lidi schopní ukrást z šatny). Děti to děsně bavilo, zvlášť T mě překvapil - vrhl se do toho po hlavě a ani jednou si nestěžoval. A šlo mu to :-)

Teď jsou 2 ze 3 doma - angína je potvora. Zbytek se láduje echinaceou, tak snad to zvládneme rychle a bez přenosu na další členy.

Za okny to vypadá skoro na jaro - a při pohledu na teploměr taky. Vůbec mi to nevadí...